Automobily byly symbolem pokroku

|
Těšín
| 10. Březen 2015 - 12:10

Když koncem 19. století spatřily světlo světa první motorové automobily, začaly postupně nahrazovat bryčky, povozy či vozy. Bylo jen otázkou času, kdy se tento převratný vynález objeví i na Těšínsku.

Tramvaj a automobil na hlavním náměstí v Těšíně na snímku z konce rakousko-uherského období.
autor: SLASKIE.FOTOPOLSKA.EU
Tramvaj a automobil na hlavním náměstí v Těšíně na snímku z konce rakousko-uherského období.

Automobily brzy našly uplatnění i v armádě. Jako první je začala pro vojenské účely využívat Velká Británie, pak se přidalo Německo a jako třetí, Rakousko – Uhersko.

Přínosné i pro armádní účely

A tak když na přelomu srpna a září 1906 se na Těšínsku konaly vojenské manévry za účasti samotného císaře Františka Josefa I., poprvé se během nich testoval přínos šedesáti automobilů, které dobrovolně poskytli movitější šlechtici.

Jeden z nich byl opanceřovaný a vybaven  kulometem, sloužil tedy jako jakýsi prototyp tanku. Skutečné tanky se, jak známo, objevily teprve v roce 1916 během jedné z nejkrvavějších vojenských operaci první světové války - bitvy na Sommě ve Francii. Během těšínských manévrů auta usnadňovaly spojení mezi jednotlivými skupinami vojsk a jejich řidiči byli posílání na různá místa s rozkazy, vskazy či zprávami. 

Dne 1. září těšínský kníže, arcivévoda Bedřich, osobně otestoval jeden z vozů a podařilo se mu zdolat vzdálenost z Horních Tošonovic do Jablunkova (cca 26 kilometrů) už za 25 minut. I z tohoto důvodu koně pod kapotou byly shledány přínosnými pro vojenské účely. V srpnu 1914 c. k. armáda vlastnila tisíc nákladních automobilů. Kromě toho z důvodu vypuknutí války zabavila pro vojenské účely další dva tisíce pět set soukromých vozidel.

Zalíbení v motorových vozech brzy našel i Bedřichův mladší bratr, arcivévoda Karel Štěpán, jinak majitel žywieckého panství, stal se jejich nadšeným sběratelem. S automobily pak podnikal zkušební jízdy po celé Evropě. V roce 1910 zorganizoval ve svém sídle Automobilový sraz. Tehdy do Żywce dorazili četní rakousko- uherští šlechtici i se svými motorovými vozy. Ředitelství Těšínské Komory si už v listopadu 1906, tedy krátce po vojenských manévrech,  zapůjčilo od armády dva nákladní automobily, aby je mohlo vyzkoušet ve svých podnicích a statcích. I v tomto případě motorová vozidla splnila očekávání.

 

Mercedes koupili až ve Vídni

Když 1. ledna 1906 vznikla z průmyslových podniků a dolů těšínského knížete Bedřicha Báňská a hutní společnost (BaHS), v rámci snah o modernizací řízení průmyslové výroby padlo také rozhodnutí o zakoupení automobilu, který by umožňoval rychlejší a pružnější spojení mezi sídlem BaHS v Těšíně a doly na Karvinsku  či hutními závody v Třinci, Ustroni, Węgierské Górce Lískovci a dalšími místy.

Jak je možno se dočíst v publikaci Jiřího Nováka, Český Těšín ve staré fotografii, pořízení vozu si vzalo na starost samotné generální ředitelství BaHS ve Vídni. V hlavním městě monarchie se také obrátilo na profesora. Goebela z Vídeňské university s prosbou, aby jim doporučil nejvhodnější vůz a poradil při koupi. První nabídku poskytla v květnu 1906 firma Österreichische Benz-Motoren Gesellsaft. Cena nabízeného vozu činila 28 tisíc korun, kterou ale Goebel považoval za příliš vysokou.

Pro změnu vídeňská firma Auto-Halphen nabízela dva automobily značky Mercedes. Prvním byl model 1907 za 22 tisíc korun, druhým model 1908 za 29 tisíc korun. Profesor označil model 1908 za příliš drahý a doporučil koupit první z uvedených vozů. Koupě se ale uskutečnila teprve na jaře 1908, až po jednání ředitele BaHS s ředitelem automobilové firmy.     

O velikonoční neděli 1908 profesor Goebel absolvoval nejdřív se všemi třemi vozy zkušební jízdy na trase Vídeň – Semmering. Poté opět doporučil ke koupi Mercedes 1907. Kompletně vybavený vůz měl čtyřválcový motor a karosérií typu Landolett, navíc základní montážní nářadí. Obě strany se nakonec dohodly na ceně 20 500 korun. Vozidlo mělo být převzato až po absolvování trasy z Vídně do Těšína po vlastní ose, aby se ukázalo jak je spolehlivé. Zmíněný automobil dorazil do Těšína 18. května 1908. Cesty se osobně zúčastnil profesor Goebel spolu se zástupcem BaHS a jedním inženýrem z Karviné. Bezporuchová jízda s průměrnou rychlostí 35 kilometrů za hodinu trvala devět hodin. Vezmeme-li se v úvahu tehdejší stav silnic, tento výkon se dá považovat za obdivuhodný. Auto i jeho dva řidiči se ocitli v centru pozornosti nejen v Těšíně, ale i v Třinci, Karviné a okolí. Další vůz objednala BaHS v roce 1911. Tentokrát se rozhodla pro Fiat – limousine, který si pak získal tak velkou oblibu, že další vozidla společnost nakupovala už pouze u této firmy.

 

První mrtví a vážně ranění

První dopravní nehody s oběťmi na lidských životech a vážnými zraněními jak na straně chodců, tak i řidičů, si brzy vyžádaly vydávání vyhlášek, jako například té, se kterou v září 1908 přišlo Okresní hejtmanství těšínské. Byla určena zejména obyvatelstvu vesnic a řidičům automobilů. Vesničany nabádala, aby se k novému dopravnímu prostředku chovali nepředpojatě a na automobilisty neházeli kameny, hole a jiné předměty. Okresní hejtmanství ale zároveň vyzývalo řidiče, aby bezohlednou jízdou neohrožovali chodce a jejich majetek, zejména domácí zvířectvo, drůbež a psy. 

Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod totiž už tehdy patřily nepřiměřená rychlost,  nedostatečná pozornost při řízení či bezohlednost. Například v neděli 6. července 1913 skončil v příkopu automobil, který jel příliš rychle z Těšína do Stanislavic. Řidič utrpěl zlomeninu ruky, zatímco tři jeho spolujezdci byli zranění lehce. Na vozidle vznikla blíže neurčena škoda.

Také v období první světové války, kdy v Těšíně sídlil víc jak dva roky generální štáb rakousko-uherské armády, docházelo k nehodám. Štábní důstojníci tehdy bydleli v hotelu U hnědého jelena, zatímco před hotelem parkovaly jejich služební automobily. V březnu 1915 se srazil vůz těšínské záchranné služby s vojenským autem. I v tomto případě oba vozidla jela moc rychle. Kolize se naštěstí obešla bez zranění osob, avšak oba vozy byly na odpis. Dne 10. června 1915 kolem 16. hodiny dcera kočího Vanka ze Saské Kupy přecházela vozovku. Tam do ní narazilo projíždějící auto. Následky nehody byly vážné. Teprve sedmiletá dívka skončila s těžkým zraněním v těšínské nemocnici církevního konventu alžbětinek. Druhou říjnovou  neděli roku 1915 kolem osmé hodiny večer na Zámecké ulici automobil vrazil do vozu taženém dvěma koňmi. Kočí po nárazu skončil na dlažbě a utrpěl vážná zranění, poškozen byl také jeho vůz.

S narůstajícím množstvím motorových vozidel přibývalo i dopravních nehod. Obzvláště tragická se udála v červnu 1919 v Boguszowicích u Těšína, tedy víc jak půl roku po skončení první světové války. Tehdy do osobního automobilu, který vjel na neoznačený železniční přejezd, narazil přijíždějící vlak. Následky srážky byly děsivé. Vlaková souprava rozlomila auto na dvě části a jednu z nich tlačila před sebou sto padesát metrů. Vzápětí explodovala nádrž s benzínem. Všichni čtyři muži ve voze na místě zahynuli a na jejich roztrhaná a ohořelá těla byl děsivý pohled. Ostatky ještě ten den skončily na hřbitově ve Fryštátě.

Z poněkud jiného soudku je událost z 1. srpna 1919, kdy v Těšíně pobýval britský generál Adrian Carton de Wiart. Během své dlouhé vojenské kariéry byl mnohokrát raněn. Přišel tak o levou ruku, pravé oko a kus čelisti měl z kovu. Díky tomu si podle dobového tisku vysloužil přezdívku železný generál. Navzdory invaliditě zůstal v činné vojenské službě. Ve městě nad Olzou vzbuzoval údiv tím, že odmítl řidiče a místo toho řídil automobil sám a jednou rukou. Generál se těšil i železnému zdraví, jelikož navzdory četným utrpěným zraněním zemřel teprve v roce 1963 jako třiaosmdesátiletý. Přitom krátce po své návštěvě Těšína se údajně dvakrát zřítil s letadlem a během druhé světové války se zúčastnil řady vojenských operací.  

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel...

Historie | 22.09.2015 - 12:27

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29