Geniální konstruktér Božek se narodil Těšínsku

|
Region
| 22. Září 2015 - 12:27

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel uplatnění až v Praze. 

Narodil se 28. února 1782 v Bierech, které jsou v současné době součásti obce Jasienica, leží mezi Skoczovem a Bielskem – Bialou. Ještě týž den byl pokřtěn v katolickém kostele sv. Bartoloměje v nedaleké obci Grodziec Śląski. Jeho otec Miluláš byl mlynářem. Právě mechanismus mlýnského stroje v něm vzbudil už v dětství zájem o technické věci.

Pěšky do Prahy

Po absolvování obecní (nyní základní) školy v Bialé se díky přímluvě Leopolda Jana Scherschnika, kněze a profesora katolického gymnázia v Těšíně, dostal na tento vzdělávací ústav, kde se projevilo jeho technické nadání. Sestrojil řadu mechanismů a modelů, z nichž některé se díky Scherschnikovi zachovaly dodnes. Ve svém okolí byl znám jako všeuměl, který si dokázal poradit s každým technickým problémem.

V letech 1803 až 1804 studoval matematiku a mechaniku v Brně. Poté se vydal pěšky do Prahy, jelikož neměl peníze na dostavník. Tam se z počátku věnoval studiu filozofie a přivydělával si jako vychovatel dětí. Táhlo ho to však k technice. Časem se na něho usmálo štěstí v podobě nabídky  tehdejšího ředitele pražského Stavovského polytechnického ústavu Františka Josefa Gerstnera, který ho zaměstnal jako mechanika. Pro ústav Božek sestavil řadu modelů. Zároveň se vyučil hodinářem a stal se odborníkem i v tomto oboru.     

Popularitu mu přinesla také výroba kvalitních pohyblivých protéz, o které byl během napoleonských válek a krátce po nich velký zájem.  Protézy byly na takové úrovni, že jejími prsty se dalo uchopit a přenášet lehčí předměty a údajně dokonce i psát. Ruský důstojník Danilevsky přišel v bitvě u Drážďan o obě nohy pod koleny. Díky umělým končetinám od Božka mohl chodit bez holí i po schodech, nasedat na koně  a jezdit na něm cvalem. Pro knížete Ypsilantiho, který ve stejném bitevním klání ztratil ruku, zhotovil protézu, jejíž mechanismus předstihl všechna čekávání.

Počátky parních strojů v českých zemích

V roce 1815 podle svých dřívějších modelů sestrojil parní stroj. Jednalo se v podstatě o dřevěný kočár, který se ovládal s pomocí řidítek, zatímco pára z kotle pod vozem poháněla kola.  Široké veřejnosti ho představil  23. září ve Stromovce (nyní součást Prahy).  Prezentace měla takový úspěch, že ji Božek musel brzy zopakovat.

Finance, které získal při předvádění vozu mu pomohly k realizaci plánované výstavby lodě na parní pohon. Jízdu s parním strojem zopakoval opět 1. června 1817. Tehdy předváděl na jednom vltavském rameni u Stromovky také jízdu kolesovým parníkem. Právem očekávaný úspěch nakoncec pokazily rozmary počasí. Navíc během nenadalé průtrže mračen nějaký zloděj ukradl pokladnu s penězi ze vstupného. Božek tím utrpěl velkou ztrátu, jelikož stavbou parního stroje i parolodi se dostal do dluhů. Aby dostál svým závazkům, rozprodal celý svůj majetek. Nakonec ho přepadlo takové zoufalství, že svůj parní vůz rozbil kladivem. Zaroveň do konce života zanevřel na snahy prosadit parní stroj v dopravě. Místo toho založil podnik Strojírny Božek a synové, který se zaměřoval především na kontrukci čerpacích strojů pro vodárny.

Navrhoval také vozy pro koněspřežnou dráhu, první na evropské pevnině. Vedla z Českých Budějovic do Lince a její výstavba skončila v roce 1836. Na téměř stotřicetikilmetrové trati se nacházelo deset stanic. Šest z nich bylo přepřáhacích, kde se vyměňovala koňská spřežení. Dráha měla k dispozici až osm set koní. Sloužila k převážení nákladů soli a dřeva, v letních měsících fungovala i osobní doprava ve vozech, podobných dostavníkům. Cesta trvala čtrnáct hodin. Vozy vyjížděly každý den v pět hodin ráno. V letech 1868 až 1873 se uskutečnila přestavba koňky na parní železnici.

Prosadil se také v hodinářství. Zhotovoval přenosné, interiérové a byl schopen vyrobit i věžní hodiny, například pro Invalidovnu v Karlíně či Bílou věž v Hradci Králové.  Jeho kyvadlové hodiny pro hvězdárnu Klementinum z roku 1812 se používaly až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. V současné době se nachází v muzeu.

Skon během prací na vodovodu

Zemřel  v roce 1835 na zápal plic, kterým onemocněl během prací na novém pražském vodovodu. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.

Postava Josefa Božka se objevila také v populárním představení Těšínského divadla Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe, na jehož realizaci se mimo jiné podílel písničkář Jaromír Nohavica. Krátkou povídku mu věnoval populární regionální spisovatel Gustaw Morcinek, rodák z Karviné. Na budově Obecního kulturního centra v Bierech se nachází pamětní deska věnována jeho osobě. V roce 1987 ji věnovali a odhalili jeho potomci. Další deska je umístěna v presbytériu, které se zachovalo v pozůstatcích kostela v obci Grodziec Šląski. Připomíná den křtu geniálního konstruktéra, který měl místo právě v tomto svatostánku. Nechal ji tam před deseti lety umístit pan Michał Bożek na počest svého slavného předka. Za zmínku stojí, že se jedná o majitele zámku v obci Grodziec Śląski, koupil ho v roce 2004. Pan Bożek je také vlastníkem továrny Ustronianka na výrobu nealkoholických nápojů a minerálních vod v Ustroni.

Oba synové Josefa Božka, František a Romuald,  se projevili jako jeho důstojní nástupci. První jmenovaný se věnoval hodinářským jemnomechanickým pracím a převzal po otci i funkci mechanika Stavovského polytechnického ústavu. Romuald navrhoval a vyráběl dopravní prostředky, časoměrné a lékařské přístroje a dokonce i hudební nástroje. V roce 1832, ještě za otcova života, se mu podařilo sestrojit tříkolový samohyb. O dvaatřicet let později se podílel na přestavbě pražského orloje.

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29
Tramvaj a automobil na hlavním náměstí v Těšíně na snímku z konce rakousko-uherského období.

Když koncem 19. století spatřily světlo světa první motorové automobily, začaly postupně nahrazovat bryčky, povozy či vozy. Bylo jen otázkou času, kdy se tento převratný vynález objeví i na Těšínsku.

Historie | 10.03.2015 - 12:10