Letos uplynulo 70 let od smrti stavitele Eugena Fuldy

| 14. Duben 2012 - 1:59

Jeho stavební firma postavila na Těšínsku několik set staveb, řada z nich přetrvala do současnosti. Letos uběhlo už sedmdesát let od jeho smrti. Řeč je o jednom z nejvýznamnějších stavitelů na Těšínsku, Eugenu Fuldovi.

Po jednom z nejvýznamnějších těšínských stavitelů zůstaly na Těšínsku stovky staveb

Narodil se 8. července 1872 v Těšíně. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, ve Vídni a Grazu. V roce 1903 převzal rodinnou stavební firmu, kterou před víc jak třiceti lety založil jeho otec Friedrich Fulda. Rok na to se oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou. S časem se mu podařilo převzatou firmu ještě rozšířit a dovést k dalšímu rozkvětu. V roce 1907 podnik zaměstnával v sezóně na 840 pracovníků.

Neúnavný stavitel

Pracoval především na zakázkách pro velké hutní a báňské závody a obce, jeho dělníci stavěli tělocvičny, nemocnice, školy či budovy úřadů. Fulda se ale nevyhýbal ani jiným zakázkám, jako bytové domy a rodinné domky. Mnoho jeho významných staveb spatřilo světlo světa už v dobách Rakousko-Uherska. V Těšíně to byla například budova soudu ve stylu vídeňského baroka z roku 1905, kterou si o rok později prohlédl sám císař František Josef I., během své poslední návštěvy Těšína. U příležitosti této vzácné návštěvy Těšíňané vysadili poblíž soudu památný dub, který přetrval dodnes.

V letech 1906 až 1907 si poslední držitel Těšínského knížectví, arcivévoda Bedřich Rakousko - Těšínský, nechal postavit ve Wisle myslivecký zámeček. Přízemní stavbu z modřínového dřeva v karpatsko-tyrolském slohu navrhl arcivévodův stavitel Ernest Altmann, avšak stavební práce byly svěřeny firmě Eugena Fuldy. Uvnitř se nacházelo na třicet pokojů a velká stylová jídelna. Celek dotvářela rozlehlá terasa. Z početných arcivévodových hostů, kteří ho tam navštívili, za zmínku stojí alespoň německý císař Vilém II., budoucí německý kancléř Paul von Hindenburg a budoucí poslední rakousko-uherský císař Karel I. V noci z 23. na 24. prosince 1927 však tato architektonicky zajímavá stavba shořela do základů. V roce 1910 skončila výstavba těšínského Německého divadla podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Neobarokní objekt s secesními prvky stojí dodnes v nezměněné podobě, kterou mu dali nejlepší Eugenovi zedníci. Stavělo se z kamene a cihel z Fuldova kamenolomu a cihelny. Už v následujícím roce podle vlastního projektu Eugen zrealizoval výstavbu čtyřpatrového secesního domu na rohu náměstí Svatého Kříže a dnešní Hluboké ulice, ve kterém jezdil první výtah ve městě. Firma měla pobočky v několika dalších městech, například v původní Karviné, kde v roce 1908 vystavěla honosnou secesní radnici. Radniční budova už ale zmizela z povrchu zemského, stejně jako celé město.

Po rozdělení Těšína

Po rozpadu Rakousko-Uherska a rozdělení Těšína, sídlo firmy Fulda, pro kterou tehdy pracovalo až 1500 zaměstnanců, bylo v Masarykových sadech, kde také Eugen bydlel v honosné vile, již postavil ještě jeho otec. Sklad stavebního materiálu se nacházel na Jablunkovské ulici, v nedalekých Mostech stávala cihelna, která byla v roce 2008 z větší části demolována.

V Českém Těšíně, kromě řady činžovních domů a rodinných domků, firma v roce 1923 postavila Německou obecnou a měšťanskou školu na rohu dnešní ulice Sokola-Tůmy a Masarykových sadů. O dva roky později pak Polskou měšťanskou a obecní školu na rohu ulic Bezručova a Havlíčkova. V letech 1924 až 1926 prováděla stavební práce na vstupní bráně a budovách na novém městském hřbitově, zatímco v roce 1927 na evangelickém (dnes českobratrském) kostele Na Rozvoji. Dva roky nato postavila českotěšínskou radnici. Za vznik ji vděčí také bankovní dům na rohu dnešní Hlavní třídy a Nádražní ulice, dům pro firmu Baťa a sousedící s ním dům židovského obchodníka Salomona Hupperta na bývalé Saské kupě, stejně jako kino Central, které předtím sídlilo ve velkém sále hotelu Central. A také stávající hotel Piast. Fuldovi dělníci se podíleli také na stavbě českotěšínské nemocnice. Když v roce 1870 v Těšíně vznikl první hasičský sbor, jeho spoluzakladatelem byl Eugenův otec. Eugen pro změnu postavil v letech 1929 až 1931 požární zbrojnici v Masarykových sadech, která slouží svému účelu dodnes.

V roce 1923 Eugenovi dělníci vystavěli pět domů v Karviné, určených pro úředníky Larisch-Mönnichových dolů v Karviné. Provedli také přestavbu sladovny v karvinském pivovaru. Protože Fulda působil také jako projektant, navrhl například již neexistující karvinskou dělnickou kolonii Mexiko. Jednalo se o 16 přízemních domků, ve kterých se nacházelo 72 bytů čtvrté kategorie. Na beskydském vrchu Skalka stávala od roku 1928 turistická útulna, která byla také Fuldovým dílem. Počátkem roku 1998 však vyhořela, nicméně v následujících letech se podařilo postavit chatu novou.

V roli obžalovaného

V roce 1928 Eugen transformoval firmu na komanditní společnost, v jejímž čele stáli tři manažeři. Ve třicátých letech Fulda se svými společníky začal vyvíjet protistátní činnost. Kvůli tomu se dostal do rozporu s československými zákony. Jeho syn Friedrich se počátkem října 1933 ocitl ve vyšetřovací vazbě a sám Eugen byl jedním z dvaceti obžalovaných v tak zvaném Patscheiderově procesu, který se konal v roce 1935 v Moravské Ostravě. Žaloba proti jeho osobě byla nakonec stažena ze zdravotních důvodů. V roce 1938 se odstěhoval do Německa, na Těšínsko se ale vrátil už v následujícím roce. Zemřel 15. ledna 1942 v rodném Těšíně.

Dne 4. června 1906 místní Němci odhalili v dnešních Masarykových sadech pomník významnému německému spisovateli, básníkovi, dramatikovi a překladateli Friedrichu Schillerovi. Jeho existence ale neměla dlouhého trvání. Už ve dnech 17. a 18. září 1946 byl rozebrán. Tehdy se uvnitř pomníku z bílého kararského mramoru našel pamětní zápis s následujícím textem: Těšín musí zůstat pevností a baštou německé kultury ve východní Monarchii. Mezi několika podpisy významných těšínských Němců figurovalo také jméno Eugena Fuldy.

Fulda se angažoval v politice a působil rovněž jako předseda živnostenského spolku a člen různých dobročinných a kulturně vzdělávacích spolků. Do roku 1927 stál v čele Německé národní rady pro Těšínsko. Po rozpadu Rakousko-Uherska se společně s dalšími místními Němci zasazoval o vytvoření nezávislého státu pod patronátem Společnosti národů, který by zahrnoval průmyslovou oblast Slezska a východní Moravy. Tento požadavek Fulda přednesl 14. února 1919 zástupcům vítězných mocností a v písemné podobě byl pak předán také prezidentovi USA Woodrowovi Wilsonovi během jeho návštěvy Paříže. V těchto aktivitách mu pomáhal jeho mladší bratr Walter. Ten byl ke konci první světové války zvolen přednostou Okresní stanice ochrany dětí a mládeže. Zasloužil se také o zřízení školské kuchyně s jídelnou, kde se chudým dětem vydávaly zdarma polévky. Působil jako vydavatel a redaktor německých politických časopisů Deutscher Volksrat a Ostschlesier. Stejně jako jeho bratr se angažoval v politice. Zemřel v roce 1927 v Českém Těšíně. Po jeho smrti vzniklo ve městě na jeho počest Památeční sdružení W. Fuldy, jehož předsedou se stal starosta města Josef Koždoň.

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel...

Historie | 22.09.2015 - 12:27

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29