Díky Matterovi vznikla nová městská čtvrť

| 20. Leden 2014 - 21:33

V bohaté historii Těšína má své nezastupitelné místo majitel cihelny a stavitel Alfons Matter. Zděděné pozemky využil k výstavbě vil, domů a vytyčení nových ulic, čímž položil základy ke vzniku nové městské čtvrti, které se krátce nato začalo říkat Matterovka.

Zakladatel Matterovky vyšel vstříc polské organizaci, za což čelil nelibosti městských zastupitelů

Alfons Matter přišel na svět 9. března 1853 v Těšíně. Jak nám sdělila Irena French, historička z Muzea Śląska Cieszyńskiego v polském Těšíně, v mládí podnikl cestu po Evropě, kde navštívil Německo, Francii, Velkou Británii a Španělsko. Tuto informaci paní French získala od Matterova pravnuka Edgara Mattera. Osobnost zakladatele nové čtvrti pak podrobněji popsala v Těšínském kalendáři (Kalendarz Cieszyński) na rok 2012 a v publikaci Górnoślązaków żywoty równoległe, kterou v tomtéž roce vydalo Slezské muzeum v Katovicích, a který posloužil jako zdroj informací k napsání tohoto článku.

Osudové rozhodnutí

Po návratu převzal rozsáhlé rodinné pozemky poblíž Horního předměstí a dospěl k názoru, že více než k pěstování zemědělských plodin se hodí k těžbě cihlářské hlíny. Jak se záhy ukázalo, jednalo se o velice prozíravé rozhodnutí. V osmdesátých letech 19. století v okolí dnešní ulice 3 Maja vyrostla parní cihelna. První parní stroje pocházely z Ustroni. Těšíňané brzy začali této lokalitě říkat Matterberg (česky Matterovka, polsky Matterówka). Díky vytvořenému zázemí se Matter mohl věnovat zástavbě zbývajících pozemků, přičemž došlo k vytyčení několika nových ulic. V roce 1889 nechal postavit na rohu ulic Kaiserin Elisabethstrasse (nyní P. Stalmacha) a nově vzniklé Villenstrasse (dnes H. Sienkiewicza) novorenesanční bytový dům. Výstavby se ujal těšínský stavitel Anton Jonkisch. Budova je v současné době využívána jako Všeobecně vzdělávací lyceum Evangelické společnosti.

O rok později tehdejší městský architekt Alois Jedek vypracoval pro Matterovy projekt reprezentativní vily s kulatou věžičkou ve stylu novorenesance. Stojí dodnes na Sienkiewiczové ulici, má však už dávno jiného majitele. Toho původního připomínají ozdobná písmena AM na vstupní bráně. V roce 1893 skončila výstavba dalšího rohového bytového domu, který rovněž vyprojektoval Jedek, přímo naproti budovy z roku 1889. Mezitím na Villenstrasse započala výstavba dalších objektů. Několik menších vilek navrhl opět Alois Jedek. V tomto období potkala čím dál úspěšnějšího podnikatele velká životní tragédie. Dne 5. dubna 1893 tragicky zahynula jeho manželka Anna Josefa Kordula, se kterou měl čtyři syny a tři dcery. Za nějaký čas se oženil podruhé.

Velká nelibost německých zastupitelů

V prosinci 1896 přišla další pohroma v podobě ničivého požáru hlavní budovy cihelny. Zbývající objekty byly postupně rozebrány. Nicméně stavba dalších budov, kterou financoval Matter, zdárně pokračovala. Několik bytových domů vzniklo na ulici Kaiserin Elisabethstrasse, v jednom z nich v současné době sídlí polská organizace Macierz Ziemi Cieszyńskiej. V roce 1895 si polská Matice školská pronajala jeden z dalších Matterových domů v horní části této ulice a zřídila v něm soukromé gymnázium s polským jazykem vyučovacím, fungovalo tam do roku 1920. Objekt je nyní využíván jako bytový dům, o původním využití připomíná pamětní deska.

Později se stavělo také na ještě nezastavěných parcelách majitele cihelny na ulici Sidoniegasse (v současnosti ks. Świeżego). Na přelomu 19. a 20. století tam vyrostlo několik dalších objektů. V roce 1900 tam Matter pronajal Matici školské další dům, tenkrát na zprovoznění soukromé polské lidové školy. Nyní je to dům s byty, přízemí zaujímá stylová restaurace. Než se tak stalo, toto rozhodnutí narazilo na rozhodný nesouhlas německého zastupitelstva města, jehož byl Matter členem. Zastupitelé se totiž obávali, že může napomoci k „popolštění“ Těšína. Svou nelibost vyjádřil zejména ředitel Slezské (původně evangelické) nemocnice Hermann Hinterstoisser. Konšelé pak drtivou většinou hlasů Matterovo jednání odsoudili. Proti byli jen dva židovští členové. Matter se ale nenechal zastrašit a své rozhodnutí po počátečním váhání zrealizoval. Na svou obranu mimo jiné uvedl, že jako podnikatel a otec rodiny nemohl jednat jinak. Hinterstoissera pak upozornil, že v nemocnici také léčí i polské pacienty, zatímco němečtí knihkupci prodávají knihy i Polákům. Nebylo mu to ale nic platné, své oponenty nepřesvědčil.

Další osud Matterovky

Od 1. ledna 1905, kdy poblíž Sidoniegasse začaly svému účelu sloužit další dva patrové bytové domy, vznikla nová ulice, jejíž původní dost dlouhý název byl po několika letech změněn na Fröbelgasse (nyní Jordana). Původně měla spojovat Sidoniegasse s Villenstrasse, tento záměr se nakonec nerealizoval.

Na přelomu 19. a 20. století si Alfons Matter nechal postavit novou cihelnu v Ropici. Naneštěstí pro něj i v tomto závodě si zařádil červený kohout, a to už 1. ledna 1901. A 29. září téhož roku se situace opakovala. Oheň napáchal velké škody, navíc se patrně jednalo o žhářství. Nakonec závod na výrobu cihel prodal v roce 1910 německé společnosti Germania se sídlem v Berlíně.

Pozemky, na kterých se nacházely budovy těšínské cihelny a místa, kde se těžila cihlářská hlína v okolí ulice 3 Maja (tehdy Franz Josefstrasse), pak nabídl radnici ke koupi za 90 tisíc tehdejších korun za účelem další parcelace a výstavby. K transakci nakonec nedošlo, protože vedení města bylo ochotno zaplatit pouze 65 tisíc korun. O dva roky později část pozemků koupila již zmíněná Germania, zbytek nakonec město, a to na jaře 1914. Na nově nabytých městských pozemcích měl vzniknout školní kostel a budova městského muzea. Tyto plány ale překazilo vypuknutí první světové války.

Otázkou Matterovky se městští zastupitelé začali znovu zabývat až v roce 1924, tedy už v prvních letech samostatného Polska. Na co nejlepší využití pozemků bývalé cihelny byla vypsána soutěž. Podle historika z Bielska – Bialé Przemysława Czerneka, soutěžní komise se rozhodovala mezi sedmi zaslanými projekty, z nichž nakonec vybrala koncepci Cottage od architektů Alfreda Wiedermanna a Józefa Raszky. Díky tomu se svahy Matterovky brzy změnily v moderní vilovou čtvrť, kde bydleli mimo jiné těšínský soudce Paweł Michejda, poslanec Józef Machej či již zmíněný ředitel nemocnice Hermann Hinterstoisser.

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel...

Historie | 22.09.2015 - 12:27

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29