Matterovou velkou vášní bylo hasičstvo

|
Těšín
| 26. Únor 2014 - 12:45

Těšín vděčí Alfonsu Matterovi za vznik nové městské čtvrti, které se dodnes říká Matterówka (Matterovka). Městu a jeho obyvatelům velmi prospěl i jako dlouholetý velitel místního hasičského sboru.

Jako dlouholetý velitel dobrovolných hasičů v Těšíně obdržel dárek od samotného císaře

Významný těšínský podnikatel ve stavebnictví Alfons Matter byl členem řady německých těšínských sdružení a spolků. Angažoval se také na poli politickém. V komunálních volbách mnohokrát kandidoval za křesťansko sociální hnutí. Pětkrát se dostal do městského zastupitelstva, poprvé v roce 1888. Zúčastnil se také jednání ve Vídni ohledně stavby železničního spojení z Těšína do Svinova. Jako člen příslušné komise dohlížel na výstavbu těšínské elektrárny a tramvajové tratě.

Hasičem tělem i duší

V roce 1900 pronajal na dnešní ulici Ks. Świeżego jeden ze svých domů polské Matici školské, která tam zřídila soukromou polskou lidovou školu. Za několik let pak budovu od Mattera odkoupila. Tímto rozhodnutím velmi popudil členy německého zastupitelstva a další vlivné Němce ve městě. V roce 1900 nebyl zvolen městským zastupitelem, navíc ho vyloučili ze spolku Deutscher Verein. A peněžní ústav Deutsche Volksbank mu odmítl poskytnout půjčku na podnikatelské aktivity navzdory tomu, že zasedal v jeho dozorčí radě.

Pan Matter se také aktivně angažoval jako dobrovolný hasič. Desítky let úspěšně vedl místní hasičský sbor (Freiwillige Feuerwehr in Teschen), jehož počátky sahají do roku 1871. Už v roce 1890 díky jeho snahám vyrostla na dnešní ulici Limanowského (tehdy Feuerwehrgasse) nová hasičská zbrojnice, jež nahradila původní dřevěný objekt na Bielské ulici. Budovu si ještě v tomto roce prohlédl císař František Josef I. během své návštěvy Těšína. Hasičům pak poskytl peníze na zakoupení parní stříkačky. Obě události připomínají pamětní desky, nacházejí se v depozitáři Muzea Śląska Cieszyńskiego.

V lednu 1906 na výroční schůzi Freiwillige Feuerwehr byl jednohlasně jmenován jeho čestným členem. Dne 21. ledna téhož roku vznikl Sbor dobrovolných hasičů v Neborech, za účasti Alfonse Mattera. Do obce přijel z titulu své funkce okresního inspektora požárních sborů. O několik měsíců později obdržel medaili za pětadvacet let služby v hasičském sboru. V září 1906 dostal od císaře během jeho pobytu ve městě špendlík do kravaty s brilianty a iniciály FJI. O dva roky později, u příležitosti šedesátého výročí panovníkovy vlády, inicioval vznik nadačního fondu ve prospěch potomků zemřelých hasičů.

Po rozpadu monarchie

Dne 22. května 1921 se v Těšíně konal Krajský sjezd požárních sborů ve Slezsku, jemuž předsedal krajský inspektor Klemens Matusiak. Pan Matter jménem německých těšínských hasičů přislíbil, že se budou všemožně snažit vyvarovat neplodných národnostních, náboženských a partajních sporů. Jeho prohlášení se nelíbilo německým delegátům z Bielska, kteří usilovali o zrovnoprávnění němčiny. Dokonce otevřeně zpochybnili Matterovo právo hovořit jménem hasičů, kteří se cítili Němci. V srpnu téhož roku se mu dostalo pocty, že část města rozkládající se mezi nynějšími ulicemi H. Sienkiewicze, Stalmacha a 3 Maja dostala jméno Matterovka. Tímto došlo k oficiální legalizaci názvu, jenž se vžil mezi Těšíňany už koncem 19. století. Stalo se tak díky jeho zásluhám v hasičském sboru. Těšínští požárnici měli v té době za sebou už stovky úspěšných zásahů, při požárech i povodních, a to nejen v Těšíně, ale i ve Skoczově, Jablunkově a dokonce v Žilině. O jedenáct let později Alfons Matter obdržel čestný odznak za padesátileté (!) angažmá v hasičském sboru. Navzdory pokročilému věku přislíbil, že bude i nadále pracovat na tomto poli, pokud mu to zdravotní stav dovolí.

Vzhledem k tomu, že jeho těhotná choť tragicky zemřela v roce 1893, Matter se 28. dubna 1894 oženil podruhé. Jeho manželkou se tentokrát stala Adele Hradečný, Němka, která přišla na svět v roce 1875 ve Frýdku. Matterovi synové se v meziválečném období vystěhovali do Vídně, Lince a Salcburku. Do Těšína ale občas přijížděli na návštěvu. Samotný Matter se těšil u svých spoluobčanů opravdové úctě. Často byl vídán v dnes už neexistující kavárně Café Central. Mezitím se stačil vystěhovat ze své vily na ulici H. Sienkiewicze, na kterou mu vypracoval projekt tehdejší městský architekt Alois Jedek. Místo toho se svou druhou, o dvaadvacet let mladší ženou bydlel v domě na ulici Stalmacha. Domácnost s nimi sdílela ještě vážně nemocná dcera Anna.

Na seznamu určených k odsunu

Dne 9. března 1943 oslavil devadesáté narozeniny. Znovu sjednocený Těšín byl tehdy součástí nacistického Německa. Navzdory pokročilému věku se po osvobození od nacistů ocitl se svou manželkou na seznamu Němců, určených k odsunu do Rakouska. A jejich majetek v Těšíně byl zkonfiskován. S tímto rozhodnutím Matterovi byli seznámeni pouhých čtyřiadvacet hodin před deportací. S sebou si mohli vzít pouze zavazadla vážící maximálně čtyřicet kilogramů. Jejich první zastávkou na cestě do místa odsunu byl přechodný tábor pro vysídlence ve městě Gliwice. Mezitím ale došlo k ukončení vysidlovacích transportů. Díky tomu 19. listopadu 1947 Matterovy z tábora propustili.

Pan Matter se ale návratu do Těšína už nedožil. Hned po propuštění musel být převezen do gliwické nemocnice, kde 21. listopadu 1947 vydechl naposled. Bylo mu 94 let. Po smrti spočinul na komunálním hřbitově v polském Těšíně po boku své první manželky a již zmíněné dcery Anny, z důvodu vážné nemoci zemřela už v mladém věku. Údajně se mu dostalo pohřbu s poctami.

Adele Matter se podařilo vrátit do Těšína. Tehdejšími úřady byla charakterizována jako rozená Němka, která je neškodná a neumí polsky. Až do své smrti 6. května 1956 žila v ústavu pro staré a bezmocné lidi v klášteře boromejek na Horním náměstí (Górny Rynek). Krátce před svým skonem přišla o zrak. Její jméno se ale nikdy neobjevilo na náhrobku Matterových. Jejich potomci znali totiž Těšín pouze z vyprávění starších příbuzných a o náhrobním pomníku, jenž mezitím zchátral, vůbec nevěděli. Teprve v létě 2011 pravnuk Alfonse Mattera Edgar Matter nechal provést jeho zdařilou rekonstrukci.

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel...

Historie | 22.09.2015 - 12:27

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29