Albert Sasko – Těšínský byl dobrým hospodářem

| 5. Květen 2014 - 21:02

Albert Sasko – Těšínský byl po vymření Piastovců prvním z vládců Těšínského knížectví, který se o něj začal více starat. Jako dobrý hospodář si všiml zejména jeho průmyslového a zemědělského potenciálu. Několikrát také navštívil Těšín.

Když v roce 1653 zemřela poslední kněžna z těšínských Piastů Alžběta Lukrécie, Těšínské knížectví převzali Habsburkové jako léno Koruny české. V následujícím roce založili Těšínskou komoru, která měla spravovat nově nabyté majetky.

 

Nový vlastník se ujímá svatbou nabytého majetku

Albert Kazimír přišel na svět 11. července 1738 v Moritzburgu poblíž Drážďan. Jeho otcem byl polský král a saský kurfiřt August III., matkou arcivévodkyně Marie Josefa Habsburská.

Od mládí díky matce pobýval na vídeňském dvoře, kde se těšil velké přízni císařovny Marie Terezie. Původně se měl stát duchovním. Nakonec ale v roce 1759 společně se svým mladším bratrem Klemensem zahájil vojenskou kariéru. Už o rok později se stal generál poručíkem v rakouské armádě.  V letech 1765 až 1780 byl císařským místodržícím v Uhrách, poté do roku 1792 generálním guvernérem Rakouského Nizozemí (nyní státy Beneluxu).    

Dne 6. dubna 1766 se Albert oženil s nejoblíbenější dcerou císařovny Marie Terezie Marií Kristýnou. Panovnice jim krátce nato darovala jako věno Těšínské knížectví,  předtím je odkoupila od svého syna Josefa II. Tehdy Albert přijal titul kníže Sasko- Těšínský. Marie Kristina měla celkem čtrnáct sourozenců. Dva její bratři, již zmíněný Josef II. a Leopold II., se stali císaři Svaté říše římské, územního celku, který fungoval od roku 800 až do roku 1806. Brzy po svatbě se jim narodila dcera, která však záhy zemřela. Žádné další dítě pak už neměli. Jejich svazek byl ale velmi harmonický, na rozdíl od manželství jeho rodičů, kde se jednalo čistě o politické partnerství.

Po ničivém požáru Těšína v roce 1789 oba vynaložili na jeho obnovu větší finanční částky. Díky tomu mohly být znovu postaveny některé budovy a zmírněno utrpení obyvatelstva. V případě živlem poničeného bývalého dominikánského kostela (nyní farní kostel sv. Máří Magdalény) financovali navíc i jeho vnitřní vybavení, věnovali ozdobné ornáty a cenné liturgické nádoby. V roce 1796 architekt knížete Josef Drachny postavil nad hlavním vchodem do svatostánku pozdně barokní věž.

 

Kníže kupuje řadu obcí, včetně Třince

Kníže byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil cenné sbírky obrazů. Nyní se nacházejí v umělecké galerii, nese na jeho počest název Albertina. Oba ji založili v roce 1768 ve Vídni. Nějaký čas žili v Bratislavě, která se tehdy jmenovala Prešpurk, později v Bruselu. Albert začal získané věnem knížectví, které jeho jménem spravovala Těšínská komora, rozšiřovat. Od zchudlých kvůli napoleonským válkám těšínských šlechtických rodů skoupil mnoho obcí.

V roce 1779 nabyl také Třinec, a to od baronky Saint – Genois. Tehdy se jednalo o jednu z nejmenších vesnic na Těšínsku, která pravděpodobně vznikla už ve druhé polovině 14. století. V Albertově době  tam žilo asi tři sta obyvatel, jenž se živili především zemědělstvím, chovem dobytka a prací v okolních lesích.  Zpracovávali také len a vlnu. Počátkem 19. století začal skupovat také majetky v okolí Žywiece, čímž položil základy budoucího žywieckého panství Habsburků. 

Jak uvádí těšínský historik Janusz Spyra, v roce 1772 Albert založil huť v Ustroni.  Během jeho vlády nad  Těšínskem, 13. května 1779, došlo v Těšíně k podepsání mezinárodní mírové smlouvy, pro kterou se vžilo pojmenování Těšínský mír, a jenž ukončila válku o bavorské dědictví. Mír byl podepsán v den narozenin císařovny Marie Terezie. Na počest mírové smlouvy se pak ve městě konal velký ples.

 

Nečekaná smrt Marie Kristýny

Těšínskému historikovi Mariuszovi Makowskému se podařilo zjistit, že v roce 1798 Albert se svou chotí koupili od starého moravského šlechtického rodu Pražmů zámek ve Frýdku (nyní sídlo Muzea Beskyd).  Společně s rozsáhlým majetkem ho připojili k Těšínské komoře a zřídili tam komorní kanceláře a byty pro správce. Měli v plánu také přestavbu těšínského zámku, chtěli tam umístit své rozsáhlé umělecké sbírky. Realizaci tohoto záměru zabránila nečekaná smrt  Marie Kristýny. Dne 24. června 1798, zemřela na onemocnění žaludku. Bylo ji šestapadesát let. Její manžel jí nechal postavit nádherný náhrobek ve tvaru pyramidy z bílého kararského mramoru. Práci zadal italskému sochaři Antoniu Canovovi. Hrobka je opatřena nápisem Uxor optimae Albertus (Nejlepší manželce Albert). Se skonem milované ženy se nikdy zcela nevyrovnal.  Od té doby se zabydlel natrvalo ve svém vídeňském paláci Augustinerbastei, kde měl také svou knihovnu a umělecké sbírky. Zároveň omezil své politické aktivity.  

Koncem 18. století se pokusil oživit soukenickou výrobu v Těšíně. Za tímto účelem založil na levém břehu Olzy předměstí, pojmenované na jeho počest Saská Kupa. Vyrostlo tam pak třináct textilních manufaktur. Jak je možno se dočíst na webu http://slaskie.fotopolska.eu, před rokem 1790 lokalitu protínala topolová alej, poté ulice s názvem Císařská cesta, která se stala počátkem dnešní českotěšínské Hlavní třídy. Po roce 1790 došlo k přejmenování komunikace na Saská Kupa. Slovo Kupa znamenalo, že silnice byla situována výše než okolní pole, což ji mělo lépe chránit před povodněmi. 

 

Poslední léta života

V roce 1805 se Těšín ocitl v centru zájmu celé  Evropy. Tehdy po porážce rakouských vojsk Napoleonem se stal na několik týdnů přechodným hlavním městem monarchie. Zabydlel se tam totiž dvůr prchající z Vídně, se kterým přijel i Albert. Za zmínku stojí, že v tomtéž roce kníže inicioval výstavbu prvních moderních vídeňských vodovodů. Fungují dodnes pod názvem Albertinische Wasserleitung.

O rok později inicioval výstavbu další  hutě, tentokrát v Bašce u Frýdku. Také dnešní Masarykovy sady v Českém Těšíně vděčí za vznik Albertovi. V roce 1813 jeho polesný vysázel podél cesty ze zámku na Brandýs stromy. V 19. století se jednalo o jedno z nejoblíbenějších míst procházek Těšíňanů. O pět let později kníže založil na hradě v dnešním Mosonmagyaróváru zemědělskou školu, která pod názvem Pannon Agrártudományi Egyetem tam působí dodnes.

Albert Sasko-Těšínský zemřel 10. února 1822 ve Vídni ve věku třiaosmdesáti let. Po smrti spočinul v kapucínské kryptě, která se nachází pod kostelem kapucínů v centru Vídně. Jako zatím poslední tam byl v roce 2011 pohřben nejstarší syn posledního rakousko- uherského císaře Karla I. Otto von Habsburk. Jelikož Albert opustil tento svět jako bezdětný, Těšínské knížectví po něm převzal jeho adoptovaný syn, arcivévoda Karel, který kromě řady významných počinů nechal v roce 1839 postavitdřevouhelnou pec na výrobu železa v Třinci. Od toho roku se datuje historie Třineckých železáren.

Autor: 
Česlav Gamrot

Další články - Historie

ZA CÍSAŘE, ZA VLAST! Vlastenecky laděná pohlednice Těšína z období první světové války. Je na ní také císař František Josef I. a následník trůnu Karel František Josef. V roce 1916 starý císař zemřel a na jeho místo nastoupil korunní princ. FOTO FOTOPOLS

Před sto lety, tedy roce 1916, Rakousko-uherská mašinérie začala pociťovat nedostatek základních prostředků. Úřady se čím dál více odvolávaly na vlastenectví a obětavost obyvatelstva v zázemí.

Historie | 11.08.2016 - 13:31

Letos v září tomu bylo už více jak tři sta třicet let, kdy vojska Osmanské říše pod vedením velkého vezíra Kary Mustafy oblehla Vídeň. Ohroženému městu  přispěchal na pomoc polský král Jan III. Sobieski,...

Historie | 04.11.2015 - 21:41

Málokdo měl takový technický talent jako on. Vyznal se v jemné mechanice hodin, v čerpadlech i v parních strojích. Jedná se o Josefa Božka, rodáka z Těšínska, který hledal a našel...

Historie | 22.09.2015 - 12:27

Konczakowském, významném těšínském podnikateli a zároveň jednom z největších sběratelů starožitností v Evropě, uspořádaly  historičky Irena French a Irena Kwaśny.

Historie | 30.07.2015 - 12:29