Mezi dvěma světovými válkami v Jablunkově

| 9. Říjen 2015 - 10:17

Těšínsko mezi dvěma světovými válkami, tak se jmenuje výstava Muzea Těšínska, která začala 6. října v jablunkovské výstavní síni.

Území historického Těšínského knížectví prošlo po rozpadu Rakousko-Uherska na sklonku první světové války složitým politicko-geografickým vývojem, jehož výsledkem bylo rozdělení tohoto území mezi dva nástupnické státy - Československo a Polsko. Přestože konečné rozhodnutí o oddělení původně kompaktního historického celku bylo součástí diplomatických jednání vítězných mocností, stalo se v dalších letech zdrojem stálého napětí mezi oběma nástupnickými státy.

„Situace vygradovala krátce po mnichovském diktátu, v první polovině října 1938, a to polským záborem části území přiřčeného původně Československu. Po vypuknutí druhé světové války byl polský zábor přičleněn k Velkoněmecké říši. Československo-polský spor o územní nároky na Těšínsku poté opět otevřela porážka nacistického Německa. Konflikt definitivně vyřešila až vzájemná (Stalinem oktrojovaná) smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi oběma státy ze dne 10. března 1947 a následná bilaterální smlouva o konečném vytyčení státních hranic ze dne 13. června 1958. Uvedené geopolitické změny v průběhu první poloviny 20. století nejenže zcela zásadně zasáhly do vývoje historického Těšínska, ale zároveň silně ovlivňují i jeho současný charakter a výlučnost,“ uvádí autor výstavy a historik Muzea Těšínska Jan Al Saheb.

Výstava se zaměří i na vybrané stránky z veřejného života československé části Těšínska v meziválečném období (1918–1938), na některá specifika daná soužitím několika národností. Důraz přitom klade především na české státotvorné spolkové organizace jako je Sokol, Slezská matice osvěty lidové a podobně. Značná pozornost bude věnována působení československých správních úřadů, dále policii, četnictvu a armádě. Tyto složky představovaly pilíře mladého státu a garantovaly stabilitu vývoje zdejší oblasti, zmítané zejména na počátku dvacátých a ve druhé polovině třicátých let destabilizačními protistátními akcemi polských revanšistů. Stranou zájmu tak nezůstanou některé významné osobnosti z řad československé armády, které svými činy zanechaly výraznou stopu v novodobé historii Těšínska (Josef Šnejdárek, či František Hrabčík). Návštěvník bude mít možnost prohlédnout si originální součásti uniforem příslušníků československé armádya četnictva, anebo nahlédnout  do dobové kanceláře státního úředníka. Expozice potrvá do 6. března 2016. 

Další články - Kultura

V pondělí začaly v Třinci na náměstí Svobody Třinecké adventní podvečery, které budou navozovat sváteční náladu ve městě až do pátku 22. prosince. 

Kultura | 12.12.2017 - 12:00

Muzeum Těšínska dosáhlo zapsání svérázného horalského tance ověnžoku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje. Žádost muzea byla schválena Radou Moravskoslezského kraje 10....

Kultura | 07.12.2017 - 15:50

Před třineckým kinem slavnostně byla ve čtvrtek za mohutného sněžení odhalena nová plastika. Umělecké dílo tvořené přímo pro konkrétní místo nese název Kosmos a veřejný prostor jím nechala obohatit Galerie města...

Kultura | 03.12.2017 - 20:37

Část Těšínského Slezska, konkrétně Těšín, se v neděli objeví na televizní obrazovce. "O první adventní neděli po 10. hodině odvysílá Česká televize v pořadu Toulavá kamera reportáž o historii Těšína v...

Kultura | 02.12.2017 - 15:46