Japonsko - cibule, nebo ořech?

|
Bystřice
| 11. Březen 2008 - 13:20

Cibule, nebo ořech? Takovou otázku položil úvodem své besedy o Japonsku mladý japanolog, zdejší rodák Petr Kantor, dnes přednášející na Ostravské univerzitě.

Petr Kantor přednášel o kultuře země vycházejícího slunce

Jeho přednáška o japonské kultuře měla spíše filozofický pohled, který Kantor v sobě našel v pětileté životní zkušenosti při studiích na japonské Tokai University v Tokiu.

Za pět let života v jedné zemi se dá načerpat hodně zkušeností a vytvořit si úsudek. A tak podle Kantora je přirovnání Japonců k cibuli přiléhavější než přirovnání nás, Evropanů, k ořechu. Naše jednání je prý přímočaré – rozbít ořech, dostat se k jádru a řešit problém, zatímco Japonci trpělivě odkrývají jednu slupku cibule za druhou a přitom se snaží dobrat postupně možného řešení problému, až se nejdnou stane, že při odhození poslední slupky už vlastně nic nezbylo…

„Mírný úsměv ve tváři se zračí všem Japoncům,“ snažil se vykreslit a přiblížit v bystřické knihovně třem desítkám posluchačů myšlení a postoje obyvatel japonského souostroví. Těžko je pro nás, Evropany, pochopitelné, že i na pohřbu svých nejbližších se Japonci mírně usmívají. „Je to dáno určitou zdrženlivostí jejich emocí,“ vysvětloval Kantor. Přitom podle něho mají Japonci stovky drobných nuancí vyjádření svých citů a emocí, zatímco Evropané je mohou počítat jen na desítky. „Proto se v jejich tvářích zračí mírný úsměv, který posouvá hranici emocí kupředu jen pomalu,“ vysvětloval přednášející.

Zajímavě vysvětlil mnohočetnost náboženství, které je v Japonsku zcela běžné. „Zatímco v našem kraji je zvykem navštěvovat pouze jeden kostel, a být v oddán jedné víře - Japonci jsou podle statistických údajů několikanásobnými vyznavači víry. V jejich zemi je silně zastoupeno křesťanství, buddhismus a šintoismus. Nad tyto hlavní tři směry jsou postaveny ještě různé víry drobných uskupení, které se však promítají v každodenn ím životě. Proto není divu, když jsem při studiích potkal svého japonského kolegu, a ten se šel pomodlit nejprve do křesťanského kostela, potom k Buddhovi a nakonec odešel rozjímat do šintoistického chrámu. To se stalo před vysokoškolskou zkouškou, kterou měl ten den skládat. Považoval jsem ho za vychytralého, že se modlí ke třem bohům. Až později jsem si uvědomil, že myšlení Japonců je o hodně jiné, než to naše a je jim historicky dané,“ vysvětlil posluchačům Kantor.

Další články - Kultura

V pondělí začaly v Třinci na náměstí Svobody Třinecké adventní podvečery, které budou navozovat sváteční náladu ve městě až do pátku 22. prosince. 

Kultura | 12.12.2017 - 12:00

Muzeum Těšínska dosáhlo zapsání svérázného horalského tance ověnžoku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje. Žádost muzea byla schválena Radou Moravskoslezského kraje 10....

Kultura | 07.12.2017 - 15:50

Před třineckým kinem slavnostně byla ve čtvrtek za mohutného sněžení odhalena nová plastika. Umělecké dílo tvořené přímo pro konkrétní místo nese název Kosmos a veřejný prostor jím nechala obohatit Galerie města...

Kultura | 03.12.2017 - 20:37

Část Těšínského Slezska, konkrétně Těšín, se v neděli objeví na televizní obrazovce. "O první adventní neděli po 10. hodině odvysílá Česká televize v pořadu Toulavá kamera reportáž o historii Těšína v...

Kultura | 02.12.2017 - 15:46